Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Na Poříčí

Ulice je pojmenována podle osady Poříčí, která vznikala po řece nebo při řece a která patří k nejstarším v Praze. Václav Vladivoj Tomek uvádí zmínku k roku 993, kde se píše o zemědělcích v Porecze při Vltavě.

Spojuje náměstí Republiky s Těšnovem a Florencí, dál pokračuje Sokolovská ulice v Karlíně. Středem celé oblasti kolem kostela sv. Petra, proto byla oblast nazývána Petrskou čtvrtí, byl Špitálský, později Biskupský dvůr. Ještě starší název tohoto dvora byl Hradiště. Hradiště s kostelem a tržní ulicí tvořily jeden celek. Tvarování ulice Na Poříčí i podoba souběžné Petrské ulice byly dány existencí Hradiště - Biskupského dvora, kolem kterého byly vedeny. Petrská tržní ulice je o něco straší, z této ulice vedl vstup do dvora a při této ulici byl vybudován kostel sv. Petra. Celá čtvrť byla ovlivněna výstavbou hradeb, a to staroměstských i později novoměstských. Hradby přerušily staré komunikace, zničily nejbližší pole a oddělovaly město od jeho přirozeného venkovského prostředí. V těchto místech byla přerušena asi jedna z nejstarších veřejných cest (via publica), která vedla osadou Poříčí k pozdějšímu Starému Městu a dávno před tím, než bylo založeno Nové Město, jehož hradby zabraly území 240 hektarů od Vyšehradu až k osadě Poříčí, kterou jako jednu z největších původních osad Nové Město pojalo do hradeb. V polovině 14. století byla dnešní ulice Na Poříčí tvořena dvěma částmi. Část blíže k náměstí Rebubliky byla nazývána Slaměnou podle obchodníků se slámou, druhá část se jmenovala Šilinková podle rodiny, z níž pocházel novoměstský rychtář František Šilink. Nesprávným německým překladem vznikl název Schilinggasse - Penízková nebo Halířková podle drobné mince - šilinku. Někdy byla ulice také nazývána Špitálská, protože směřovala ven z města přes Špitálsko, což je dnešní Karlín. Viz Na Špitálsku. Za Poříčskou bránou, kde se říkalo Žatč, u mlýnů Na kameni, byl přechod přes Vltavu. Skalnaté dno, kámen, dalo jméno i mlýnům. Hladina Vltavy je v těchto místech přibližně stejná, nenarušená městskou civilizací, jako byla v dobách rozkvětu osady Poříčí. Od 2. poloviny 19. století do roku 1894 jmenuje se ulice Poříčská a od roku 1894 má už název ulice dnešní tvar Na Poříčí. Až do našich dnů uchovaly se z této ulice názvy zejména starých hospod: U labutě, dnes stále ještě obchodní dům Bílá labuť (čp. 1068/23), který byl postaven v letech 1938 - 1939 závodem Brouk a Babka architekty Josefem Kittrichem a Josefem Hrubým), U Rozvařilů (čp. 1047/26), kde sídlilo také Divadlo E. F. Buriana. Emil František Burian (1904 - 1959) byl jedním z tvůrců českého avantgardního divadla. Anebo známá hospoda U Bucků (čp. 1046/24), na jejímž místě v letech 1921 - 1923 vytvořil pozoruhodnou stavbu Josef Gočár (1880 - 1945), stavbu podobnou budově Riunione Adriatica na Jungmannově náměstí. Bývalá banka československých legií (Legiobanka), v současné době ministerstvo průmyslu ČR, vyniká navíc výzdobou Jana Štursy a Otty Gutfreunda. Ulice Na Poříčí patří k nejrušnějším ulicím Nového Města.