Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Na Kampě

V 17. století zde měl dům Tycho Ganzneb z Kampu. Pravděpodobně je po něm pojmenována ulice i celý ostov Kampa. Existuje ještě jiné vysvětlení: na ostrově dlouho byly jen vinice a pole. Pole = latinsky campus.

Ostrov při Malostranském nábřeží je přístupný z Karlova Mostu a proti proudu Vltavy je ohraničený Říční ulicí. Od malostranského břehu je oddělen vodním ramenem Čertovky. Nejstarší záznam o tomto ostrově pochází z roku 1169 a nachází se v darovací listině krále Vladislava II. Původně neměl ostrov žádné jméno, byl označován jen jako Ostrov nebo Ostrov pod mostem nebo Ostrov dolejší, aby se tak odlišil od Hořejšího ostrova, Střeleckého. Pravděpodobně vznikl uměle výstavbou strouhy Čertovky, jíž se nejprve říkalo Strouha, od roku 1489 Vencelíkovská strouha a od roku 1585 Rožmberská strouha. Název Čertovka se užívá až od roku 1892, patrně podle majitelky domu U sedmi čertů, Strakovského paláce (čp. 476/14) na Maltézském náměstí. Až do 2. poloviny 16. století byl ostrov nezastavěn, byl velikou zahradou, kde byly jen mlýny, bydlili tu rybáři, byly zde vinice a pole. ˇPo velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541 byl na Kampu odvážen všechen materiál ze spálenišť a zbořenišť, ostrov se tak vyvýšil, což mělo svůj smysl, neboť často trpěl při povodních a vyšším stavu vody. I tak museli při povodni lidé opouštět svůj ostrov po žebřících na Karlův most. Píše o tom Václav Krolmus v Kronice či dějepisu všech povodní. Rok po velké povodni, která postihla Prahu v roce 1784, bylo ke Karlovu mostu přistavěno dřevěné schodiště a v roce 1884 pak byly podle návrhu Josefa Krannera zbudovány kamenné gotické schody. Jinak byla Kampa spojena s pevným břehem jen úzkými lávkami, se staroměstským pobřežím pak přívozem. V čp. 134/1 žili převozníci od 2. poloviny 17. století. Romantický ostrov, jenž je jen zčásti zastavěn a zčásti stále velkou zahradou, vždy přitahoval k obývání významné osobnosti. Dům čp. 501/7 nechal z bývalé koželužny zvlášť upravit hrabě Bedřich Nostic pro Josefa Dobrovského (1753 - 1829), jednoho z nejvýznamnějších mužů našeho národního obrzení. Bydlel zde v letech 1798 - 1803, napsal zde díla Slavín a Slovník česko - německý. Pobyt modrého abbé (tak Dobrovského nazývá Alois Vojtěch Šmilovský v románu Za ranních červánků) připomíná pomník z roku 1891, který podle modelu sochaře Tomáše Seidana vytvořil kameník a sochař Václav Žďárský. V letech 1929 - 1940 žil v domě historik umění akademik Zdeněk Wirth (1878 - 1961), autor Uměleckých památek Čech, Staré Prahy, Zmizelé Prahy, Prahy v obraze pěti století a četných dalších pragemsií. Pamětní deska s bustou Z. Wirtha na ohradní zdi domu je dílem sochaře A. Kuldy a architekta P. Heřmana. Od roku 1946 žil v 1. patře domu vynikající herec a spisovatel Jan Werich (1905 - 1981), v přízemí téhož domu bydlel jeden z našich největších básníků Vladimír Holan (1905 - 1980). Vladimír Neff situoval do tohoto domu děj známého románu Třináctá komnata. Na Kampě bydlel malíř Soběslav Hyppolit Pinkas (1827 - 1901), jenž po návratu z Francie založil spolek Alliance francoaise, Adolf Kašpar, ilustrátor Boženy Němcové, Aloise Jiráska a Karla Václava Raise, Alois Mrštík, Karel Matěj Čapek - Chod, jenž získal dokonce titul guvernér ostrova Kampy, Eduard Kohout, Jiří Voskovec a Jiří Trnka. Kampa si až do našich dnů zachovala svůj poklidný ráz. Od Karlova mostu proti proudu Čertovky je řada významných domů, které jsou součástí vlastně hlaví ulice Na Kampě. Název pro ulici platí asi od roku 1770. Domy: U zlatého lva, Hanzalský dům, U koníčka, U zlatého hroznu (Hroznová ulice), U modré lišky. Pak následuje zahradní domek Josefa Dobrovského. Na protější straně při Vltavě rozkládá se vodní Lichtenštejnský palác (čp. 506/4) z roku 1696, který nechal do nynější podoby v roce1864 přestavět bohatý mlynář František Odkolek. Zahrady Nosticovy, Odkolkovy a Michnovské byly po druhé světové válce upraveny do společného parku. Kampa je dodnes charakteristická svými mlýny. Nejstarší Velkopřevorský, Maltézský nebo také Štěpánovský byl založen už ve 12. století. Dále byl při Čertovce mlýn Zlomkovský a mlýn Huťský a na druhé straně ostrova u Vltavy Sovovy mlýny nebo také Odkolkovské, kde po reknonstrukci možná vznikne galerie moderního výtvarného umění.