Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Na baště sv. Tomáše

Tomáš, jeden z dvanácti apoštolů Ježíše Krista. Zemřel v Indii při šíření křesťanské víry. Byl proboden kopím. Tato scéna mučednické smrti je zachycena na velkolepém obraze Petra Pavla Rubense v malostranském kostele sv. Tomáše. Bašty nesly jména světců.

Ulice kopíruje tvar bývalého barokního opevnění, které zde bylo budováno na přelomu 17. a 18. století. Jde o hraniční ulici Prahy 1, hrot její bývalé bašty směřuje do Letenských sadů, spojena je s ulicemi Badeniho, Gogolovou a Chotkovou silnicí. Barokní opevnění stavěli u nás hlavně Italové, vojenští inženýři, ale podíleli se i významní stavitelé jako Carlo Lurago a na Malé Straně Santino Bossi, hradní stavitel. O zakázky na fortifikačním systému Malé Strany usiloval i Kryštof Dienzenhofer, a když je v roce 1716 získal, zůstal u této stavbení činosti až do své smrti v roce 1722. Když zemřel v roce 1737 stavitel a podnikatel Bartoloměj Scotti, nastoupil Kilián Ignác Dienzenhofer, za něhož obranný systém byl už dokončen. Bašty byly označeny římskými čísly I až XX a pojmenovány po jednotlivých světcích. Malostranská bašta u mostu Legií měla číslo I a nesla jméno sv. Jana Křtitele, u Újezdské brány sv. Jakuba - II, dále sv. Dominika - III, výše na kopci sv. Karla - IV a sv. Vavřince - V, sv. Vojtěcha - VI, u lomů sv. Norberta - VII, za Strahovem Špitálská - VIII, u Strahovské brány Strahovská -IX, u ulice Na náspu sv. Františka - X, u ulice Jelení Kamenná - XI, východněji Panny Marie - XII, sv. Benedikta XIII, sv. Václava XIV, Všech Svatých - XV, sv. Jiří - XVI, sv. Ludmily - XVII, sv. Tomáše XVIII, nad Klárovým ústavem slepců (dnes Český geologický ústav) sv. Máří Magdalény - XIX a proti Strakově akademii (dnes úřady vlády) sv. Ignáce - XX. Pojmenování Na baště sv. Tomáše platí úředně od doby vzniku ulice v roce 1912. O barokním opevnění viz Mariánské hradby. Z barokních hradeb zůstal Vyšehrad, avšak těžko soudit, zda jde o přínos, když při jejich budování byly zbořeny staré hradby z doby Přemyslovců. Zbytky barokního opevnění jsou vidět ještě nad Strakovou akademií, na Petříně a na Novém Městě nad Nuselským údolím.