Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Michalská

Románský kostel sv. Michala byl v těchto místech už ve 12. st. Současná barokní podoba kostela pochází z první pol. 18. st. a je dílem Františka Ignáce Prée. Od r. 1626 byl při kostele řád servitů. 1786 byl jejich klášter zrušen a změněn na byty a sklady.

Ulice je přístupná z Uhelného trhu, na druhém konci je možné ji však opustit jen průchody. Jeden z nich vede do nádvoří, kde je domy zastavěn dnešní kostel svatého Michala. Archeologové z Muzea hl. města Prahy zde v souvislosti s generální rekonstrukcí objektu zahájili v roce 1995 výzkum, jenž potvrdil románské zdivo kostela a odkryl několik desítek hrobů, které patří převážně asi příslušníkům řádu servitů. Kostel vzhledem ke své poloze i vzhledem k mimořádné architektuře patří k nejvýznamnějším pražským památkám, což dokazují románské základy, gotické obvodové zdivo i současná podoba vrcholného baroka, kterou vytvořil žák Františka Maxmiliána Kaňky František Ignác Prée. Kostel patří k mimořádným stavbám i z hlediska historie. Je spojen s počáteční činností mistra Jana Husa, v letech 1406 - 1439 byl zde farářem mistr Křišťan z Prachatic a jeho pokračovatelem další Husův přítel Petr z Mladeňovic. Po rekonstrukci mají budovy sloužit jako banka. Původní název v těchto místech byl U sv. Michala, v 60. letech 18. století objevuje se také název Melounová podle domu U zlatého melounu (432/12). Dům patřil od poloviny 18. století hraběti Rudolfu Chotkovi, jenž tento dům se sousedním spojil a vybudoval tak palác. Jinak ulici až do naší doby zůstalo pojmenování Michalská. V domě U zlatého půlkola (435/21) měla v letech 1790 - 1792 sídlo Krameriova Česká expedice. I v současné době je v domě knihkupectví, které na Krameriovu tradici navazuje vydáváním vzácných bibliofilských výtisků. Václav Matěj Kramerius (1753 - 1808) začínal roku 1785 v pražské knihtiskárně Jana Ferdinanda ze Schönfeldu, 1789 začal vydávat vlastní noviny: Krameriusovy císařsko královské poštovské noviny. Česká expedice sídlila rovněž v Bartolomějské ulici a v ulici Dominikánské (dnešní Husova). Kramerius vydával historii, bajky, cestopisy, kalendáře. V domě U tykví nebo také U jelena (čp. 440/11) bydlel a v roce 1870 zemřel Karel Jaromír Erben (1811 - 1870). K. J. Erben je známý spíše jako básník, autor Kytice a mnoha českých pohádek, méně známá už je skutečnost, že byl vynikajícím etnografem, historikem a archivářem. V polovině 19. století sepsal první autentický seznam pražských ulic.