Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Melantrichova

Jiří Melantrich z Aventina (1511 - 1580), český knihtiskař a nakladatel. Vydal asi 200 knih, z nichž nejznámější je Mattioliho Herbář. Stejně úspěšně v této činnosti pokračoval jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína.

Spojuje ulici Na můstku se Staroměstským náměstím, a i když jde o komunikaci neobyčejně úzkou, jde zároveň o tepnu velmi živou a frekventovanou. Ještě v souvislosti s asanací měla být ulice rozšířena, aby i tudy mohla proudit tramvajová doprava. Naštěstí k tomu nedošlo. Ve 14. století jmenovala se Junošova podle Jana Junoše (Johlin Gunoslinus), majitele domu čp. 504. V roce 1322 zastával funkci rychtáře. V domě byla tiskárna Daniela Sedlčanského, jenž zde vydával "Noviny" už v roce 1597, tedy dříve než Němci, Angličané nebo Francouzi. Přibližně o sto let později začalo se ulici říkat Kunšova nebo Kunšovic po Kunšovi z Bělovic, jenž vedl táborské husity i proti Staroměstským a jenž řídil boje přímo v této ulici. Pojmenování po tomto Janu Žižkovi velmi oddaném bojovníku se udrželo až do 17. století. V té době se v ulici prodávala síra, proto německý název Schwefelgasse byl výstižnější než český název Sirková, neboť sirky ještě neexistovaly. Dům U Melantrichů, dříve U dvou velbloudů ( čp. 471), o němž je podle Václava Vladivoje Tomka nejstarší zpráva z 60. let 14. století, získal roku 1563 Jiří Melantrich z Aventina. Tento slavný nakladatel a vydavatel pracoval řadu let v Netolického tiskárně na Malé Straně, a když ji získal jako nástupce, přestěhoval se na Staré Město. V domě U dvou velbloudů měl tiskárnu, kde se tiskly herbáře, postily, bible, Práva zemská, Práva městská i kalendáře, v zadním traktu prodával víno z vlastních vinic. Většinu majetku odkázal svému synovi Jiřímu (dům, tiskárnu, vinice v Hrdlořezích, na Brusce a na Letné), hlavou tiskařského podniku byl však Daniel Adam z Veleslavína. Když ten v roce 1599 zemřel, převzal tiskárnu jeho syn Samuel Adam z Veleslavína. Po Bílé hoře však přišel o majetek a musel uprchnout. Tiskárnu pak získali jezuité. Nikdy už nenabyla tak pronikavého významu, jaký měla v dobách Melantrichových a Veleslavínových. Název ulice Melantrichova platí od roku 1894. Nápadný je v ulici dům U dvou zlatých medvědů (čp. 475/1), patří však spíše do Kožné ulice. Je zde sídlo Muzea hlavního města Prahy. Na protější straně je Tayflův dům (čp. 463). Tudy a dalším průchodem v domě Železné dveře vede cesta do Michalské ulice. Melantrichova ulice ústí na Staroměstském náměstí přímo proti Staroměstskému orloji.