Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Mariánské hradby

V ulici stával před Píseckou bránou kostel Panny Marie Pomocné v šancích. Stavba byla dílem Ignáce Palliardiho z let 1756 - 1761. V r. 1790 byl kostel zrušen a r. 1792 zbořen. Někdejší hradby i dnešní ulice jmenují se podle kostela.

Ulice se napojuje na Chotkovu silnici a směřuje zadem k Pražskému hradu, kde U Prašného mostu navazuje na ulici Jelení. Vznikala v místech dřívějších barokních hradeb, které byly postupně bořeny v roce 1898 a v letech 1902 - 1903. Poslední pražské hradby, které měly město chránit, byly budovány v 2. polovině 17. století a v 1. polovině 18. století. Tento pás hradeb byl zpevněn 40 pětibokými baštami - bastiony a měl 11 městských bran. Plán opevnění vytvořil Givanni Battisto Pieroni spolu s generálem hrabětem de Conti. Na opeňovacích pracích se podíleli i velmi významní stavitelé jako Carlo Lurago a Santino Bossi. Hradbám v těchto místech se říkalo Mariánské, což se přeneslo i na pozdější Mariánskou ulici. Z hradeb zbyla dnes jen část opevnění a názvy: Na baště sv. Jiří, Na baště sv. Ludmily, Na baště sv. Tomáše a bašta sv. Maří Magdalény, která je nad budovou předsednictva vlády (odtud se od roku 1891 až do rozpadu Rakouska - Uherska v roce 1918 ohlašoval výstřelem z děla ve 12 hodin v poledne přesný čas). Na této baště č. XIX stojí od roku 1911 Kramářova vila. Vlastně jenom poslední dvě jmenované bašty patří ke katastru Hradčan. K nejvýznamnějším památkám na hradby patří Bruska neboli Písecká brána, která nese jméno nikoli po jihočeském Písku, ale podle prastaré osady Na Písku (Klárov), kam směřovala silnice z dnešní Valdštejnské ulice. Postupně se brána stěhovala nad Klárov a pak na Mariánské hradby. Tady od Brusky neboli od Písecké brány jezdívala od roku 1828 první koňská železnice v Praze.