Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Karoliny Světlé

Ulice vede souběžně s Vltavou od Národní třídy k náměstí Křižovníků. Pojmenována je po české spisovatelce Karolině Světlé - Mužákové (1830 - 1899) , rozené Johanně Rottové. V této ulici se narodila v domě U tří preclíků (čp. 285/ 20).

Ulice je součástí cesty, která vedla od Vyšehradu k vltavskému brodu a za řekou k Pražskému hradu. Navazovala na dnešní ulici Křemencovou a přes Karlovo náměstí byla spojena s Vyšehradskou cestou. Původně se jmenovala Svatoštěpánská podle kostela sv. Štěpána, jenž byl součástí hradební zdi už ve 13. století, zbořen byl v roce 1789. Stával v místech dnešních nárožních domů na křižovatce ulic Bartolomějské a Karoliny Světlé (čp. 315, 1019). Dvě věže hradeb Starého Města jsou dosud zachovány ve dvorech policejních budov v Bartolomějské ulici, dál je čára středověkého opevnění dána kostelem sv. Martina ve zdi vedle Platýzu. Už v roce 1400 byl u kostela dům bohatého měšťana Jana Rečka z Ledče, jenž založil kolej pro chudé studenty. Rečkova kolej se stala útočištěm budoucích filozofů. V této koleji v roce 1601 uskutečnil první veřejnou pitvu doktor Ján Jesenský, jenž byl o dvacet let později mezi popravenými pány na Staroměstském náměstí. Jižní části ulice se ještě v roce 1870 říkalo také Štěpánské náměstí, zatímco severnější část se jmenovala Za sv. Křížem menším nebo Za sv. Ondřejem, už od 17. století nesla jméno Poštovská, později Stará poštovská, aby se odlišila od Křemencové, která se jmenovala stejně. Název u obou ulic podobný vznikl proto, že tudy jezdila pravidelnou trasou pošta z Malostranského náměstí do Vídně. Hlavní pošta sídlila v domě U tří hvězd (čp. 263/8). Celá ulice se pak sjednotila v názvu Poštovská od roku 1870, kdy byla také prodloužena o úsek od Novotného lávky ke Křižovnickému náměstí. V tomto úseku překryl nový název stará pojmenování Mostomlýnská nebo U mostních mlýnů, která se zde udržovala od počátků vzniku města, kdy už tady při Vltavě existovaly staroměstské mlýny. Název ulice Karoliny Světlé platí od roku 1898. V roce 1945 byl úsek od Náprstkovy ulice ke Křižovnickému náměstí připojen ke Smetanovu nábřeží. Na nároží s Konviktskou ulicí je jedna ze tří známých pražských rotund, rotunda sv. Kříže, která je datována na přelom 11. a 12. století. je považována za starší než rotundy sv Longina ve Štěpánské ulici a sv. Martina na Vyšehradě. V době, kdy docházelo k rušení kostelů a klášterů za císaře Josefa II., byla i tato vzácná památka r. 1784 zrušena a prodána. Sloužila jako skladiště uhlí. V roce 1860 měla být zbořena. Členové Umělecké besedy, zejména Ferdinand Mikovec a Josef Mánes, Jan Erazim Vocel a František Palacký, se zasadili o její záchranu. V 60. a 70. letech 19. století probíhala obnova vzácné památky: plány nakreslil Vojtěch Ignác Ullman, vnitřek vyzdobili malíři Bedřich Wachsmann, Jan Popelík, Soběslav Pinkas, Petr Maixner a František Sequens. Stylovou mřížku kolem kostelíka navrhoval Josef Mánes.