Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Jakubská

Kostel sv. Jakuba, po němž je ulice pojmenována, byl založen i s klášterem minoritů (menší bratři sv. Františka Serafinského) kolem r.1232 králem Václavem I.

Od 13. stoleí říkalo se zde v nejbližším okolí U sv. Jakuba nebo Za sv. Jakubem. Někdy v polovině 18. století ustálil se název Jakubská. Počátky kostela i kláštera jsou spojovány se jménem krále Václava I., jenž minority do Čech pozval. Mniši, jichž bylo v klášteře už brzy po jeho založení asi sto dvacet, získávali si důvěru nejen svými kázáními, ale i upřímným zájmem o vědu. Církevní stavby byly rozšířeny kolem roku 1335 za Jana Lucemburského, jenž měl k těmto místům patrně i silný osobní vztah, neboť v dobách, kdy nemohl bydlet na Pražském hradě, přebýval v blízkém domě v Malé Štupartské ulici. K poctě Jana Lucemburského a jeho ženy Elišky Přemyslovny konala se u svatého Jakuba brzy po nastoupení Jana Lucemburského na český trůn velkolepá hostina. Znovu se ke sv. Jakubu vrátil Jan Lucemburský v roce 1337, aby zde slavil svatební hostinu, tentokrát s královnou Beatricí. Stavbu svatojakubského areálu dokončil v roce 1374 Karel IV. Dnešní barokní podobu získlal kostel v letech 1690 - 1702 zásluhou pražského stavitele Jana Šimona Pánka (Panetius). Pohnutou historii kostela dokresluje i pamětní deska, která z vděčnosti byla věnována staroměstským řezníkům. Zachránili svými sekerami kostel v roce 1420 před husity a znovu v roce 1611 při vpádu Pasovských (pamětní deska v kapli pod levou věží). Hlavní oltář je ozdoben obrazem Umučení sv. Jakuba od Václava Vavřince Reinera (1739), v kostele jsou obrazy od Petra Brandla (1710), obraz madony od Hanse van Aachena (1600), sochy od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa a Ignáce Platzera. Useknutá ruka na železném háku za hlavním chrámovým vchodem je varováním pro každého zloděje. V dobrých dobách patřilo ke kostelu a klášteru i dobré hospodářství, pekli se oplatky, na klášterní zahradě pěstovala se zelenina, vařilo se pivo. Dlouhá chrámová loď lemuje téměř celou levou stranu Jakubské ulice, pak následuje křižovatka s Rybnou ulicí a za ní oblouk, jenž směřuje do Králodvorské. V oblouku je ulička necelý metr široká. Milovníci Prahy už před sto lety projevovali obavy o osud této uličky. Nejužší ulička v Praze je stále na svém místě.