Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Hybernská

Roku 1355 založil Karel IV. v této ulici klášter a kostel sv. Ambrože. Místo získali v r. 1629 irští františkáni. Irsko se latinsky řekne Hibernia, odtud název ulice.

Původně Horská silnice, neboť spojovala Prahu s Kutnou Horou, po založení Nového Města v roce 1348 říkalo se zde Na dlážděném, šlo o jednu z prvních vydlážeděných ulic v Praze. Snad první dlažba v Evropě. V roce 1331 vydala rada Starého Města nařízení ohledně dlažby, existuje však ještě starší zpráva, doklad o stavebním nařízení ze 70. let 13. století. Současně měla ulice také název Svatoambrožská podle kostela, který Karel IV. založil na pamětˇsvé korunovace železnou korunou lombardskou v Miláně v chrámu stejného jména. V 17. a 18. století vrací se Pražané k názvu Dlážděná. Od počátku 19. století užívá se názvu Hybernská. První v Čechách (1. polovina 18. st.) pěstovali františkáni v klášterní zahradě "zemská jablka"- brambory. Zprvu jako okrasné květiny. Ulice je památná také prvním a nejstarším nádražím v Praze, kam přijel dne 20. srpna 1845 první vlak po trati Vídeň - Olomouc - Praha. Prostor dnešního Masarykova nádraží byl vybudován na hranici Karlína a Nového Města, kvůli tomuto projektu musely být probourány městské hradby. Vlastní nádraží s dvěma charakteristickými věžemi v Hybernské ulici dodnes slouží svému účelu, příjezdová hala se skleněnou střechou je přístupná i z Havlíčkovy ulice. Stavbu nádraží na přelomu let 1844 a 1845 uskutečnil inženýr Antonín Jüngling. Spolu s ním se na výstavbě klasicistních budov pravděpodobně podíleli i vídenští architekti Pavel Sprenger a Petr Nobile. Nádraží je zajímavé tím, že je neprůjezdné, vlaky zde končí a odtud jsou zase vypravovány. Nádraží bylo rekonstruováno počátkem 50. let 20. století, později ještě v roce 1985 a v roce 1995.