Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Hradební

Ulice vznikla na staré cestě, která směřovala od Vltavy podél staroměstských hradeb k Prašné bráně. Hradbami opevnil Staré Město pražské král Václav I. v letech 1232 - 1234.

Je souběžná s Revoluční třídou, spojuje Dlouhou ulici s Řásnovkou . Cesta při hradbách nejdříve neměla žádné jméno, počátkém 16. století objevuje se pojmenování Baštová, což rovněž bezprostředně souvisí s částmi zpevněných hradeb, v 18. století říká se zde Na baštách (Basteigasse). Od poloviny 19. století užívá se názvu Hradební. Čára hradeb není vždy zcela jistá, víme jen, že v těchto místech vedly patrně po linii Revoluční třídy, dále Benediktskou k náměstí Republiky, kde byl Králův dvůr u Prašné brány, ten byl patrně součástí hradeb, dále Celetná, Havířská, Můstek, Perlová, Bartolomějská, Karoliny Světlé, odtud k Staroměstské mostecké věži a ulicí 17. listopadu k Anežskému areálu. Archeologové potvrdily hradby mezi Můstkem a Perlovou ulicí, mezi Prašnou bránou a Ovocným trhem, při stavbě obchodního domu Kotva v Revoluční třídě. Ivan Borkovský narazil na zbytky hradeb v Bartolomějské ulici, odhalil tady pohřebiště z 10. století, možná pohřebiště cizinců, kteří žili v Praze. Architekt a stavitel Matěj Blecha pořídil plán hradebního příkopu při stavbě domu (čp. 392/I) v ulici Na příkopě. Nejstarší opevnění mělo zeď s cimbuřím, síla zdi byla 220 cm. Příkop před zdí byl 10 m široký a 8 m hluboký a byl naplněn vodou z Vltavy a z potoka, jenž tekl z Vinohrad. Dále byl navršený val. Hradba byla chráněna čtyřbokými asi 20 m vysokými věžemi o základně 6 krát 6 m. Dvě z těchto věží se zachovaly v Bartolomějské ulici na nádvoří policejních budov. Věže byly od sebe vzdáleny asi 60 metrů, jinak byla hradba přerušena bránami. Brána na konci Dlouhé třídy spojovala Staré Město s osadou sv. Petra na Poříčí, vedla tudy dál cesta k brodu. Na konci Králodvorské byla brána sv. Benedikta. Dnešní Prašná brána, jinak sv. Ambrože nebo také Horská spojovala město s východními Čechami. Zbraslavská kronika uvádí: A byla Praha s hradbami, vysokými věžemi a příkopy i domy do výše postavenými město silně opevněné, takže se samo pokládalo při svornosti obyvatelů za nedobytné." Dnešní hlavní komunikace kolem Starého Města vznikla vlastně na zasypaných příkpech hradního opevnění: Revoluční, Na příkopě, 28. října a Národní. Po založení Nového Města pražského, už někdy v roce 1367, nařídil Karel IV. bourání staroměstských hradeb, ale nedošlo k tomu, protože jednotlivá města, pražská nevyjímaje, žárlivě střežila svá vlastní privilegia. Takže se hradby zachovaly až do 19. století a některé jejich fragmenty až do současnosti.