Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Havelská

Kostel sv. Havla byl založen králem Václavem I. r. 1232 ve starší osadě, z níž královský lokátor a mincmistr Eberhard začal budovat kolem r. 1235 jednu ze čtvrťí Starého Města, tzv. Havelské Město.

Spojuje Železnou ulici s Uhelným trhem, částečně patří do pěší zóny. Původně v těchto místech bylo rozsáhlé prostranství, do něhož patřil Ovocný trh, Uhelný trh a vše mezi tím. Bylo to Nové tržiště na rozdíl od staršího tržiště na Staroměstském náměstí. Havelská ulice, steně jako Rytířská, vznikla po roce 1362 rozdělením části prostranství stavbou kotců, tedy tržní budovy s krámky soukeníků, pláteníků a kožešníků. Název V kolářích byl užíván v 15. století pro část ulice při Uhelném trhu a připomíná řemeslníky, kteří se zde usazovali, druhé části ulice při Ovocném trhu říkalo se Tarmark nebo Tandlmark, tedy trh se zbožím z druhé ruky - vetešnictví. V 18. století se západní části spolu s Uhelným trhem říká Uhelná, východní Havelský plac a po roce 1850 Havelské náměstí. V 2. polovině 19. století jmenuje se západní část Zelný trh podle stánků zelinářů a květinářů. 1870 až 1940 celá ulice Havelská, 1940 až 1945 východní část Havelská, západní Eberhardova. Od r. 1945 celá ulice Havelská. Kostel sv. Havla byl od svého založení v r. 1232 centrem Havelské čtvrti. V letech 1363 - 1369 působil zde kazatel a reformátor Konrád Waldhauser, Husův předchůdce, po něm Jan Milíč z Kroměříže a v roce 1404 i mistr Jan Hus. V kostele je pohřben český barokní mallíř Karel Škréta (1604 - 1674). Dnešní barokní podoba kostela pochází z let 1723 - 1738 a je dílem patrně Giovanniho Santiniho a Pavla Ignáce Bayera.