Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Dražického náměstí

Náměstí i přilehlá ulice nesou jméno po významném pražském biskupovi Janu IV. z Dražic (1301 - 1343).

Pražské biskupství bylo založeno v roce 973 za knížete Boleslava. Nejdříve mělo sídlo na Pražském hradě při kostele sv. Víta, v r. 1182 se biskupství přestěhovalo na Malou Stranu do prostoru, který je vymezen dnešními ulicemi Mosteckou, Josefskou a Dražického náměstím. Tehdy ještě k prvnímu pražskému kamennému mostu Juditinu. Mezi biskupy byl nejvýznamnější patrně Jan IV. z Dražic (1301 - 1343), jenž biskupský dvůr důkladně přebudoval, ale hlavně opevnil, takže měl spíše charakter tvrze. Majetek biskupského dvora dosahoval ke klášteru sv. Tomáše v Letenské ulici, zabíral místo U Lužického semináře. I dnešní Vojanovy sady jsou malým pozůstatkem někdejších rozsáhlých biskupských zahrad. Na výstavbě dvora se podíleli i arcibiskupové Arnošt z Pardubic (1343 - 1364) a Jan Očko z Vlašimě (1364 - 1379). Zástavba v těchto místech byla orientována na Juditin most, jenž stál o něco níže po proudu řeky, začala se pak měnit a orientovat na nový most Karlův (Mostecká ulice). Po založení Karlovy univerzity v r. 1348, a to už bylo v Praze čtyři roky arcibiskupství, konaly se v biskupském dvoře první promoce a až do roku 1366 většina slavnostních aktů: duchovní soudy, kněžské synody, sněmy a sjezdy, různá církevní řízení. 16. července 1410 nechal zde ve dvoře biskupského paláce arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka veřejně spálit Viklefovy knihy. 26. srpna 1414 přibil mistr Jan Hus na vrata paláce veřejné prohlášení, že je ochoten hájit svou při na kostnickém koncilu. Husité dvůr vypálili a pobořili. Do našich časů zachovala se čtyřhranná věž a asi nejstarší zahrada v Praze, Vojanovy sady.