Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Černínská

Ulice nese jméno po Černínském paláci, který byl vybudován v letech 1669 - 1697 pro Humprechta Černína z Chudenic, císařského vyslance v Benátkách.

Vede od Loretánského náměstí ke schodům do ulice Keplerovy a Jelení. Levá strana ulice je z převážné části tvořena zahradou Černínského paláce, pravá část je lemována zahradou kapucínského kláštera. Od počátku 18. století do r. 1851 nesla ulice název Zadní Nový svět, tedy podobný, jako je název Nový svět, jiná ulice Hradčan, která vznikla patrně už dříve za Karla IV. a pak za Rudolfa II., tehdy ještě za hradbami, proto Nový svět. Od r. 1870 je užíván název Černínská. Černínský palác (čp. 101/5) byl prestižní stavbou několika generací Černínů, snad se na počátečním plánu podílel i slavný italský sochař a architekt Giovanni Lorenzo Bernini, až do své smrti budoval palác Francesco Caratti a po něm pokračovali jiní významní stavitelé. Od roku 1718 řídil stavební práce František Maxmilián Kaňka. Ještě v 18. století, když Černínové přesídlili do Vídně, byl palác opuštěn a střídavě poskytoval přístřeší pražské chudině, špitálu, továrně na karty a také sloužil coby skladiště chmele. V roce 1848 byl Černíny prodán státu a v roce 1851 přeměněn na kasárny. V letech 1928 - 1936 se na základě konkursu ujal paláce architekt Pavel Janák a podle původních Carattiho plánů odstranil všechny pozdější zásahy a uvedl stavbu do původního stavu. Podle historika Zdeňka Wirtha předložil Pavel Janák vzorný příklad ochrany památek. Do původního stavu byla uvedena i zhrada Černínského paláce. Od té doby slouží celý objekt ministerstvu zahraničí. Co do rozlehlosti může být srovnáván jen s Veletržním palácem nebo s Národním muzeem.