Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání

Bartolomějská

Název je odvozen od kostela sv. Bartoloměje, který zde v letech 1726 - 1731 na místě staršího kostela postavili jezuité.

Nejstarší název Benátská získala ulice od chudé čtvrti v těchto místech a podle stejnojmenného vykřičeného domu Benátky. Od konce 14. století do počátku 18. století nesla jméno V Jeruzalémě nebo Jeruzalémská, protože právě na místě veřejného domu založil Husův předchůdce Jan Milíč z Kroměříže ( + 1374) roku 1372 Nový Jeruzalém, školu kazatelů a útočiště kajících se žen.Dnes jsou ve stejných místech budovy policie. Po Milíčově smrti získali místo cisterciáci. Středem Jeruzaléma byla kaple Máří Magdalény, kolem níž byly ubytovány kajícnice i kněží. Po roce 1660 vybudovali zde jezuité konvikt, internát pro bohaté šlechtické synky. Rozsáhlý objekt sahá až do sousední ulice, která je po něm pojmenována Konviktskou. V té době říká se dnešní ulici Bartolomějské Horní Konviktská, od 2. poloviny 18. století platí dnešní název Bartolomějská. Když byl roku 1773 za Josefa II. jezuitský řád zrušen, sloužil konvikt jako tiskárna, skladiště i jako koncertní a společenský sál. 1798 vystoupil zde Ludvig van Beethoven, v roce 1830 byla zde varhanická škola, na níž studoval Antonín Dvořák. V roce 1840 konal se zde první český veřejný ples, událost národního obrození, 1862 tančila se zde první Česká beseda, jejím iniciátorem byl mladý Jan Neruda. O rok později vystupoval zde Richard Wagner. Po roce 1945 bylo zde umístěno studio loutkového filmu, které proslavil malíř a režisér Jiří Trnka (1912 - 1969). Na stavbě kostela sv. Bartoloměje, který při konviktu v letech 1726 - 1731 vystavěli jezuité, se významně podílel Kilian Ignác Dientzenhofer (1689 - 1751). V letech 1773 - 1854 byl kostel zrušen a obnoven pak jako řádový kostel Kongregace Šedivých sester, které se uvolily k ošetřování nemocných. V roce 1989 získal řád Šedivých sester klášter, konvikt a kostel zpět do svého vlastnictví. Dnes je v objektu mezinárodní penzión Unitas a z Konviktské vede vchod do Konvikt clubu. Dientzenhoferova unikátní stavba kostela, jejíž průčelí je obráceno do dvora, je opravována z prostředků nadace anglického královského šlechtice prince Charlese. Svou architekturou je zajímavý dům čp. 309/13, který je od vlastní ulice oddělen úzkou Průchodní uličkou, která vede na Betlémské náměstí. V domě zemřel v roce 1924 pražský primátor a první starosta České obce sokolské dr. Jan Podlipný.