Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání
Před 47 lety zemřel Jan Palach
19-1-2016

Před 47 lety zemřel Jan Palach

16. ledna 1969 se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavského paktu a proti pokračujícím ústupkům tehdejší politické reprezentace upálil student Jan Palach. 19. ledna pak na následky těžkých popálenin zemřel. V den výročí jeho smrti představitelé Městské části Praha 1 tradičně uctili studentovu památku u pomníku pod Národním muzeem.

„Statečnost Jana Palacha bohužel nevedla k okamžité změně, přesto v žádném případě nebyla zbytečná a i zásluhou tohoto navěky mladého muže jsme dnes svobodní,“ prohlásil při vzpomínkovém aktu starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Spolu s ním uctil památku Jana Palacha také 1. zástupce starosty MČ Praha 1 Daniel Hodek. „Nezapomínejme na to, co pro náš národ vykonal tento statečný student. Máme mu být za co vděční,“ vyzval Daniel Hodek.

Protest proti beznaději

Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze v rodině živnostníka – cukráře ze Všetat, který se však po komunistickém puči v roce 1948 musel až do své smrti živit jako dělník.
Po studiu na mělnickém gymnáziu se Jan Palach přihlásil na Filosofickou fakultu UK, na niž ale nebyl přijat. Od roku 1966 proto začal studovat na Vysoké škole ekonomické, obor politická ekonomie. Přesto se dál zajímal o svůj hlavní koníček, kterým byla historie, a sen studovat na filosofické fakultě ho neopustil. Podařilo se mu to v roce 1968, kdy byl přijat do druhého ročníku FF UK, obor dějepis – politická ekonomie.

Okupace Československa armádami Varšavského paktu 21. srpna 1968 Palacha velmi zasáhla. Značně ho ale také zklamal posrpnový vývoj. Přes počáteční masové protesty si totiž lidé na přítomnost okupačních vojsk začali v následujících měsících zvykat a upadali do letargie. Jan Palach chtěl lidi probudit, aby se neuzavírali a aby zápasili o svůj osud.

Proto se odhodlal ke svému statečnému činu. V dopise, který zanechal, naléhal na společnost, aby se probrala z letargie a zachránila poslední zbytky demokracie. „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku,“ napsal Jan Palach.

Jeho pohřeb 25. ledna 1969 se pak stal manifestací proti okupantům. Smutečního průvodu se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí. To bylo ale na dlouhá léta bohužel vše.

Pro totalitní režim představoval Jan Palach trvalou výčitku. Jeho ostatky byly pochovány na Olšanských hřbitovech, v říjnu 1973 však byly v tajnosti policejně exhumovány, zpopelněny a urna s popelem pak byla uložena na hřbitově ve Všetatech. Po pádu komunismu byla přenesena do původního hrobu na Olšanech.

28. října 1991 byl Janu Palachovi propůjčen in memoriam Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. 

Stateční následovníci

Jana Palacha následovali i další lidé.

Josef Hlavatý (* 4. prosinec 1943, Křimice - † 25. leden 1969, Plzeň), pětadvacetiletý dělník, který se 20. ledna v Plzni polil petrolejem a zapálil. O pět dnů později v nemocnici zemřel.

„Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavným, anebo snad, že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!“ stálo v prohlášení Jana Zajíce (* 3. červenec 1950, Vítkov - † 25. únor 1969, Praha), který zemřel ve vchodu domu č. p. 39 na Václavském náměstí. 

Na Velký pátek, 4. dubna 1969, se na jihlavském náměstí Míru polil dvěma lahvemi ředidla a zapálil devětatřicetiletý tovární pracovník Evžen Plocek. Zemřel 9. dubna.

Vzpomínka na Jana Palacha předznamenala pád komunismu
„Umřel, protože chtěl vykřiknout co nejhlasitěji. Chtěl, abychom si uvědomili, co se to s námi děje, abychom viděli, co to vskutku děláme, a uslyšeli, co to vskutku říkáme v tom čase ústupků, o kterých se říkalo, že jsou nezbytné, kompromisů, které byly vydávány za rozumné, a taktizování, o kterém se leckomu chtělo věřit, že je chytré. Vytrácelo se tehdy vědomí, že i pod největším tlakem musí při tom všem cosi zůstat, cosi základního, s čím na trh už nelze a bez čeho lidský život ztrácí svou nezadatelnou důstojnost,“ napsala k 20. výročí Palachova činu Charta 77. 

Ta spolu s dalšími opozičními skupinami (České děti, Mírový klub Johna Lennona, Nezávislé mírové sdružení a Společenství přátel USA) svolala na neděli 15. ledna 1989 vzpomínkové shromáždění k soše svatého Václava. To přerostlo v sérii protestních akcí, kterým se pak říkalo Palachův týden.

Většinou byly razantně rozehnány za pomoci vodních děl a pohotovostních jednotek. Zadrženo bylo více než 1 400 osob. Václav Havel byl pak odsouzen k nepodmíněnému trestu devíti měsíců odnětí svobody. Společně s ním byli souzeni také další opoziční aktivisté, kteří byli zadrženi na Václavském náměstí. 

Na tehdejší tendenční televizní zpravodajství i na to, jak to doopravdy probíhalo, se můžete podívat >> ZDE <<

V rámci kampaně za propuštění Václava Havla a dalších vězněných se opozici podařilo prolomit určitou izolaci od většinové společnosti, což se projevilo peticí Několik vět. Lednové demonstrace tak předznamenaly pád komunistického režimu. 

Další informace: www.janpalach.cz, www.totalita.cz




Před 47 lety zemřel Jan Palach

Před 47 lety zemřel Jan Palach

Před 47 lety zemřel Jan Palach

FOTO (C) Městská část Praha 1

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13