Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání
Uctění památky Jana Palacha
16-1-2014

Uctění památky Jana Palacha

Před 45 lety se na protest proti okupaci Československa a narůstající apatii obyvatel upálil pod budovou Národního muzea v horní části Václavského náměstí student Filozofické fakulty UK Jan Palach. O tři dny později svým těžkým zraněním podlehl. Před 25 lety se na počest tohoto studenta konaly demonstrace v rámci tzv. Palachova týdne, které byly komunistickou policií brutálně potlačeny.

V dopise, který Jan Palach zanechal, naléhal na společnost, aby se probrala z letargie a zachránila poslední zbytky demokracie. „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku,“ napsal Jan Palach.

Jeho pohřeb v Praze se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu se tehdy zúčastnilo na 200 tisíc lidí. To bylo ale na dlouhá léta vše.

„Oběť Jana Palacha bohužel nevyvolala to, co si on sám přál, přesto nebyla zbytečná a významnou měrou přispěla k pádu komunistické diktatury o dvacet let později,“ řekl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který spolu se svým 1. zástupcem Danielem Hodkem uctil památku Jana Palacha položením květin u pamětního kříže v místě tragédie.

Před nimi i po nich přicházeli lidé, aby položili květinu nebo zapálili svíčku, a to v hojnějším počtu než v předchozích letech.

„Jsem velmi rád, že památku tohoto statečného mladého člověka uctívají jeho tehdejší vrstevníci i ti, kteří jsou dnes v jeho věku. Věřím proto, že jeho odkaz bude i nadále velmi živý,“ prohlásil 1. zástupce starosty Městské části Praha 1 Daniel Hodek.

Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze v rodině živnostníka – cukráře ze Všetat, který se však po komunistickém puči v roce 1948 musel až do své smrti živit jako dělník.
Po studiu na mělnickém gymnáziu se Jan Palach přihlásil na Filozofickou fakultu UK, na niž ale nebyl přijat. Od roku 1966 proto začal studovat na Vysoké škole ekonomické, obor politická ekonomie. Přesto se dál zajímal o svůj hlavní koníček, kterým byla historie, a sen studovat na filozofické fakultě ho neopustil. Podařilo se mu to v roce 1968, kdy byl přijat do druhého ročníku FF UK, obor dějepis – politická ekonomie.

Okupace Československa armádami Varšavské paktu 21. srpna 1968 Palacha velmi zasáhla. Značně ho ale také zklamal posrpnový vývoj.

Pro totalitní režim představoval Jan Palach trvalou výčitku. Jeho ostatky byly pochovány na Olšanských hřbitovech, v říjnu 1973 však byly v tajnosti policejně exhumovány, zpopelněny a urna s popelem pak byla uložena na hřbitově ve Všetatech. Po pádu komunismu byla přenesena do původního hrobu na Olšanech.

28. října 1991 byl Janu Palachovi propůjčen in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Jana Palacha následovali i další lidé

Josef Hlavatý
(* 4. prosinec 1943, Křimice - † 25. leden 1969, Plzeň), pětadvacetiletý dělník, který se 20. ledna v Plzni polil petrolejem a zapálil. O pět dnů později v nemocnici zemřel.

„Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavným, anebo snad, že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!“ stálo v prohlášení Jana Zajíce (* 3. červenec 1950, Vítkov - † 25. únor 1969, Praha), který zemřel ve vchodu domu č. p. 39 na Václavském náměstí.

Na Velký pátek, 4. dubna 1969, se na jihlavském náměstí Míru polil dvěma lahvemi ředidla a zapálil devětatřicetiletý tovární pracovník Evžen Plocek. Zemřel 9. dubna.

Akce připomínající Jana Palacha
Palachovo sebeobětování připomněla ve čtvrtek Filozofická fakulta UK. V 17 hodin před budovou fakulty, na níž je pamětní deska, promluvili rektor Karlovy univerzity Václav Hampl a děkan fakulty Michal Stehlík. Před 19 hodinou začala ve vestibulu fakulty výstava o živých pochodních a poté následovala projekce nové verze filmu Hořící keř režisérky Agnieszky Hollandové.
Večer věnovaný 45. výročí sebeupálení Jana Palacha uspořádalo také Muzeum Kampa v Sovových mlýnech.

19. ledna se od 20 hodin uskuteční mše svatá za Jana Palacha u Salvátora na Křižovnickém náměstí.

Palachův týden
K 20. výročí Palachova činu svolala Charta 77, spolu s dalšími opozičními skupinami (České děti, Mírový klub Johna Lennona, Nezávislé mírové sdružení a Společenství přátel USA), na neděli 15. ledna 1989 vzpomínkové shromáždění k soše svatého Václava. To přerostlo v sérii protestních akcí, kterým se pak říkalo Palachův týden.

„Umřel, protože chtěl vykřiknout co nejhlasitěji. Chtěl, abychom si uvědomili, co se to s námi děje, abychom viděli, co to vskutku děláme, a uslyšeli, co to vskutku říkáme v tom čase ústupků, o kterých se říkalo, že jsou nezbytné, kompromisů, které byly vydávány za rozumné, a taktizování, o kterém se leckomu chtělo věřit, že je chytré. Vytrácelo se tehdy vědomí, že i pod největším tlakem musí při tom všem cosi zůstat, cosi základního, s čím na trh už nelze a bez čeho lidský život ztrácí svou nezadatelnou důstojnost,“ napsala tehdy k Palachovu výročí Charta 77.

Státní bezpečnost 16. ledna 1989 u pomníku sv. Václava zatkla Václava Havla a také Alexandra Vondru. Havel byl odsouzen na osm měsíců. Na jeho obranu tehdy vznikla petice, pod kterou se podepsali i lidé mimo disent a jež byla inspirací pro další zásadní petici s názvem Několik vět.
Během Palachova týdne bylo zadrženo více než 1 400 osob.

Na tehdejší tendenční televizní zpravodajství i na to, jak to doopravdy probíhalo, se můžete podívat >>> ZDE <<<. Odkaz na externí stránky

Další informace: www.janpalach.cz Odkaz na externí stránky




Uctění památky Jana Palacha

Uctění památky Jana Palacha

FOTO (C)  PETR NAŠIC

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10