Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání
XV. všesokolský slet vyvrcholil v Edenu
6-7-2012

XV. všesokolský slet vyvrcholil v Edenu

Ve čtvrtek a v pátek zakončily týdenní program všesokolského sletu hromadné tělovýchovné skladby na stadionu pražské Slavie ve Vršovicích.  Vyvrcholily tak XV. všesokolský slet a oslavy 150. výročí založení Sokola.

„Sokol během svého sletu jasně ukázal, že je organizací s dlouhou a hrdou minulostí, ale že také žije bohatou přítomností a díky široké základně se může těšit i na svoji budoucnost,“ prohlásil po skončení sletu starosta Prahy 1 a 1. místostarosta České obce sokolské Oldřich Lomecký.

10 500 cvičenců

Hromadných tělovýchovných skladeb se zúčastnilo více než deset a půl tisíce cvičenců. Necelou desetinu z nich tvořili sokolky a sokolové ze zahraničí – USA, Kanady, Austrálie, Slovenska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie, Španělska, Švédska, Polska, Ukrajiny, Ruska, Bulharska, Slovinska a Srbska. Se svými samostatnými skladbami navíc vystoupili sokolové ze Slovenska, členové ČASPV – České asociace Sport pro všechny a cvičenci a gymnasté z Dánska.

Nejpočetněji zastoupenou župou byla Jihočeská župa s 605 účastníky, kterou následovaly župy Tyršova z Kolína (523), Jana Podlipného z Prahy 10 (490) a Moravskoslezská (489).

Nejvíce účastníků měla skladba Česká suita na hudbu Antonína Dvořáka, a to rekordních 1 800 cvičenek v bílých tričkách a fialových sukních s bílým lemováním.

„Děkuji všem cvičencům, cvičitelům a organizátorům za krásný týden a nádhernou propagaci sokolské myšlenky. Teď – bezprostředně po skončení programu – jsem opravdu dojatá, ale zároveň už se těším na XVI. všesokolský slet, který se uskuteční v roce, kdy budeme oslavovat 100. výročí vzniku samostatné Československé republiky,“ uvedla starostka České obce sokolské Hana Moučková.

Navzdory počasí

Velmi slušně zaplněné tribuny vršovického stadionu se ve čtvrtek večer i v pátek odpoledne skvěle bavily a odměňovaly vystupující zaslouženým bouřlivým potleskem, protože ti do svých vystoupení dali opravdu všechno a navíc statečně bojovali s počasím – ve čtvrtek s bouřkou a lijákem, v pátek naopak s velkým vedrem.

Sokol – to není a nikdy nebyla pouze tělovýchova, ale i vlastenectví, včetně udržování tradic, a tak vítaným zpestřením programu byla folklorní skladba pro dorost a dospělé Radostná země, během níž se trávník zaplnil tanečnicemi a tanečníky v krojích z celé republiky.

Samostatnou kapitolou byly dětské skladby, evokující všeobecně známé filmy Ať žijí duchové, Mach a Šebestová nebo Obušku, z pytle ven. Velkého uznání se dočkala skladba pro seniorky a seniory Jen pro ten dnešní den.

Během celého sletu bylo možno využít bohatý doprovodný program. Například v Armádním muzeu Vojenského historického ústavu na Žižkově lze do konce roku zhlédnout unikátní výstavu Pod křídly Sokola, jež provádí celou historií této nejvýznamnější spolkové organizace v dějinách českého národa.

Od počátku všestrannost

Ustavující schůze Tělocvičné jednoty pražské (brzy se ale ujal název Sokol podle sokolů – jihoslovanských bojovníků za svébytnost) se konala 16. února 1862. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner a náčelníkem Miroslav Tyrš. Od března začali sokolové cvičit a jejich řady se rozrůstaly tak rychle, že jim brzy stávající tělocvična Malypetrova ústavu v Panské nestačila. Využívali tedy i sál Apollo v Ječné a prostor v Konviktu. Od konce roku 1863 už měli vlastní tělocvičnu v Žitné, která Sokolu slouží dodnes.

Vznik první české tělocvičné organizace v Rakousku-Uhersku měli v dobrém slova smyslu na svědomí přední čeští vlastenci, kteří nejen že byli hybateli rozvoje pražského Sokola, ale zároveň inspirovali i vlastence na venkově, kteří už během roku 1862 založili osm jednot.

Z toho pramenící vlastenectví Sokola se projevovalo od samotného počátku, kdy pořádal výlety v krojích, národní slavnosti, veřejná cvičení a podobně. Poměrně brzy se začal vydávat sokolský tisk a byly zakládány sokolské knihovny. Sokolské jednoty rozvíjely bohatou výchovnou a vzdělávací činnost.

Jak je tedy vidět, hlavní náplní sokolského života bylo sice pěstování tělocviku, ale činnost a vliv Sokola byly mnohem širší a pestřejší. A je tomu tak i v současnosti.

Boj za samostatný stát a demokracii

Sokol významně přispěl ke vzniku Československé republiky. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na ustavení československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 měli zásadní vliv na klidný průběh národního osvobození. Proto byli také nazýváni naším národním vojskem a proto se stali sokolští představitelé – starosta Scheiner a náčelník Vaníček – organizátory budování nové československé armády.

Krátkých dvacet let mezi světovými válkami byl Sokol díky své milionové základně jednou z nejdůležitějších organizací. V jeho řadách byli významní politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Sokolští závodníci úspěšně reprezentovali Československou republiku na olympiádách a mezinárodních mistrovstvích.

Sokol zásadním způsobem ovlivňoval i život v malých obcích. Jeho svépomocí budované sokolovny poskytovaly zázemí divadelním ochotníkům, pěveckým a tanečním souborům a dalším spolkům a organizacím. Sokolské jednoty také v mnoha místech provozovaly kina, kterých bylo jeden čas registrováno přes sedm set.

Nacisté a komunisté se ve vztahu k sokolům shodli: mezi jejich první oběti a mezi nejkrutěji potlačované organizace patřili právě Sokol a jeho členové, z nichž mnoho skončilo své životy na popravištích a v koncentračních táborech obou režimů. Přes všechna nebezpečí se sokolové aktivně zapojili do odboje proti nacismu i komunismu. V roce 1956 dokonce vznikla ilegální sokolská jednota v uranových dolech.

Obrovský význam měla za totality činnost sokolů v zahraničí. Krajané přispěli k udržení sokolských myšlenek a pomohli i obnově Sokola v roce 1990.

Stále stejné ideje

Dnes už Sokol není tak mohutnou organizací jako mezi světovými válkami. Prosazuje ale i nadále své ideje – všestrannou výchovu zdravého a ušlechtilého člověka.

Ve svém moderním programu sdružuje Česká obec sokolská zhruba sedmdesát sportů, svým členům vedle toho ale nabízí mnoho dalších aktivit, například na 215 uměleckých těles – z toho 24 folklorních, 78 divadelních, 32 loutkových divadel, 25 pěveckých souborů, 40 hudebních souborů a 16 kroužků s různým zaměřením.

Více informací naleznete zde http://www.vsesokolskyslet2012.eu




XV. všesokolský slet 2012

XV. všesokolský slet 2012

XV. všesokolský slet 2012

FOTO (C)  PETR NAŠIC

Všechny fotografie Petra Našice z XV.všesokolského sletu v Praze si můžete stáhnout ve vyšším rozlišení pro svoji potřebu na památku do svého PC jako dva soubory ZIP o velikosti 33+30 MB  >>> ZDE (soubor č.1) <<<  a  >>> ZDE (soubor č.2) <<<

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88