Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání
Čeští Baráčníci oslavují 115. výročí založení svého ústředí
19-11-2011

Čeští Baráčníci oslavují 115. výročí založení svého ústředí

Veleobec sdružených Obcí Baráčníků si letos připomíná 115 let od založení Veleobce Baráčníků pro země koruny české. Oslav konaných v Baráčnické rychtě na Malé Straně se zúčastnil i starosta Městské části Praha 1 Oldřich Lomecký.

„Baráčníci vždy patřili mezi přední české vlastence a k jejich členům náleželi skvělí lidé všech společenských vrstev. Patří proto mezi významná uskupení v dějinách našeho národního sebeurčení,“ řekl starosta Oldřich Lomecký.

Ve druhé polovině 19.století, v době obrození českého národa, vzniká řada vlasteneckých, společenských a tělovýchovných spolků. 7.listopadu 1873 byl v Kolíně založen spolek „Svobodná obec baráčníků“. Místem založení byl hostinec „U Šleitrů“, který kolínští občané nenazvali jinak než „baráček“ – odtud vznik názvu Baráčníci.

Hlavní podíl na založení první baráčnické obce v Čechách se přičítá V.J.Jankemu, který také požádal o úřední povolení k činnosti spolkové.
Myšlenky spolku zrozené v „baráčku“, t.zn. vlastenectví, dobročinnost, dodržování  staročeských zvyků a tradic si získaly brzy své příznivce i za hranicemi města Kolína.

První takovou společností v Praze byla společnost v Dejvicích na Hutích v restauraci „u Papouška“ roku 1880. Odtud vyšel návrh k utvoření podobné společnosti na Hradčanech. Stalo se tak v roce 1882. Tak vzniká v Praze první obec nazvaná „baráčnická“ na Pohořelci-Hradčanech, v restauraci „u Zlaté koruny“, která si dala název „Baráčníci hradčanští“. Právě této obci vděčí baráčnictvo za vznik dalších obcí v Bubenči a na Starém Městě pražském v roce 1885.

Tyto tři obce přispěly k tomu, že blahodárná jejich činnost se rozšířila nejen po Praze, ale i do širokého okolí. V Obci hradčanské působil pozdější velký průkopník  baráčnické myšlenky soused Petr Guth. Z jeho úst vyšla prvá slova: “Rozšiřujme se!”

V roce 1895 bylo již 32 baráčnických obcí. Toto hnutí bylo tak silné, že na přelomu století přicházely zprávy o založení baráčnických obcí i ve Vídni a ve Spojených státech amerických.

Prezentace Baráčníků v Praze na „Národopisné výstavě českoslovanské“ v roce 1895 byla natolik úspěšná, že dala podnět ke sjednocení baráčnických obcí. Tak bylo v roce 1896 vytvořeno všebaráčnické ústředí s názvem „Veleobec baráčníků pro země koruny české“. Hlavní zásluhu na sjednocení měl Petr Guth, který se také stal prvním rychtářem Veleobce. Jako mezičlánek mezi Veleobcí a obcemi byly vytvořeny župy.

Do původně ryze mužského spolku se počátkem 20.století začínají přijímat i ženy. Od samého založení se jednalo o spolek nepolitický, určený všem vrstvám obyvatelstva. Proto také přečkal všechny všechny dějinné a politické zvraty. Rovněž zaměření spolku se po celou dobu trvání nemění. Stále se jedná o vlasteneckou společnost, která udržuje staročeské zvyklosti a původní české, moravské i slovenské kroje. Základním spolkovým krojem je „svéráz“. Druhým typem dámského spolkového kroje je „Mařenka“. Vznikl na základě obrovského úspěchu opery „Prodaná nevěsta“ od Bedřicha Smetany. Kroj Mařenky v této opeře byl vytvořen v českém národním duchu a velmi se podobá pravým krajovým krojům.

Třetím nejslavnostnějším typem kroje, jsou původní národní lidové kroje, které se zachovaly v jednotlivých částech naší vlasti a naše tetičky a sousedé je uchovávají po předcích. Používají se pouze pro význačné příležitosti.

Při slavnostních zasedáních se používají baráčnické symboly. Jedná se o rychtářské právo, přísežné právo, dva svícny a baráček. Na stolku s černým ubrusem je umístěn svícen s hořící svíčkou k poctě zemřelým sousedům a tetičkám. Mezi symboly počítáme i baráčnický znak, jehož kovovou zmenšeninu nosíme jako odznak na klopě, když nejsme ve svérázu. Nejcennějším symbolem je obecní prapor, který je většinou i uměleckým dílem.

Jedním z výrazných starých obyčejů je vítání hostů chlebem a solí. Říkáme tomu „Staročeská pocta“. Poctu podávají většinou dvě tetičky v krojích u vchodu na slavnostní akci. Hosté se vítají slovy Přijměte prosím staročeskou poctu“. Za poctu se nesmí vyžadovat odměna. Ta musí vycházet dobrovolně ze srdce obdarovaného.

Bližší informace na : www.baracnici.eu   



Archiv pořadů TV Praha 1 najdete na serveru YouTube na adrese http://www.youtube.com/mestskacastpraha1

Čeští Baráčníci oslavují 115. výročí založení svého ústředí

FOTO (C) http://www.petrnasic.eu/

1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13