Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání
Okolí Národního muzea prošlo kompletní revitalizací
17-12-2018

Okolí Národního muzea prošlo kompletní revitalizací

Součástí dlouhodobé rekonstrukce Národního muzea byla také kompletní revitalizace okolí historické budovy i prostoru mezi ní a budovou bývalého Federálního shromáždění a později Rádia Svobodná Evropa, která nyní rovněž patří Národnímu muzeu. Zatímco „Muzejní oáza“ – nové náměstí mezi oběma budovami – byla oficiálně zprovozněna na konci října, náročné úpravy zejména Čelakovského sadů a prostoru za historickou muzejní budovou, financované Prahou 1, končí nyní.

„Chtěl bych vyjádřit nadšení, že okolí Národního muzea nyní vypadá takto krásně a že odteď bude důstojným předpolím nejvýznamnější muzejní budovy u nás,“ ocenil při prohlídce revitalizovaných prostorů 1. zástupce starosty Prahy 1 Petr Hejma, který vyzdvihl přínos revitalizace nejen pro celkovou kultivaci lokality, ale i pro její bezpečnost dosud ovlivňovanou zvýšeným výskytem zejména drogově závislých osob.

Spolu s Petrem Hejmou si prostor od „Muzejní oázy“ po Čelakovského sady prohlédl i radní Prahy 1 pro dopravu David Skála. „Tento projekt přesně odpovídá našim představám o Praze 1, která bude podstatně přívětivější k chodcům,“ konstatoval David Skála.

Představitelé Prahy 1 se spolu se zástupci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a autorem projektu revitalizace arch. Jakubem Hendrychem shodli, že dalším krokem po architektonickém sjednocení prostoru „Muzejní oázy“, jež má nyní nové povrchy, nové vedení dopravy, cyklopruhy i zeleň, musí být propojení Prahy 1 a 2 a překonání magistrály tramvajovou tratí. Institut proto nyní připravuje komplexní úpravu křižovatky ulic Vinohradské a Legerovy. Součástí bude i bezbariérový přechod, jenž by měl být k dispozici od roku 2021. „Diskutovat určitě budeme i o další budoucnosti stávajícího nevzhledného podchodu, který bychom rádi spolu s podchodem u budovy Opery co nejdříve zkultivovali,“ dodal Petr Hejma.

Na náročné revitalizaci zeleně okolo Národního muzea se podílela celá stovka zahradníků pod vedení krajináře Ondřeje Fouse. Stromy a veškerá další zeleň v lokalitě dosud neodvratitelně umíraly. „Zahradníci proto k řešení přistoupili tak, aby v první řadě změnili životní prostředí rostlin, keřů, stromů a zeleně. Pětašedesát nových stromů jsme tudíž vysázeli tak, aby tady s námi mohly dobře žít, což dříve nebylo,“ popsal Ondřej Fous.

Stromy v místech s dlažbou byly vysázeny pomocí nové technologie s prokořenitelnými buňkami, jež umožňuje kvalitní život stromů v náročném prostředí. Stromy, které přežily v prostorách mimo dlažbu, byly dlouhodobě odkázané na starou zhutněnou zeminu, ve které nemohly dýchat. Při revitalizaci byly ošetřeny a pomocí šetrného sonického rýče od nich byla odstraněna stará zemina, nahrazená poté zeminou, jež stromům umožňuje dýchání a plnohodnotný život. Do prokořenitelných buněk byly umístěny jerlíny a například do stromořadí u Mezibranské ulice pak byly nově vysázeny i trnovníky pražské, poměrně vzácný druh vyšlechtěný v roce 1924 ďáblickým zahradníkem Josefem Vikem.

Městská část Praha 1 se na revitalizaci podílela pracemi, jejichž cena dosáhla výše zhruba 20 milionů korun. „Pozemky od zadního vchodu do Národního muzea až po Mezibranskou ulici jsou ve správě Městské části Praha 1,“ vysvětlil vedoucí investičního oddělení Úřadu MČ Praha 1 Jakub Dvořák.

V celém prostoru (tedy i mimo své pozemky) Praha 1 zabudovala závlahy a obdobně vybudovala betonovou zídku lemující Legerovu ulici. V Čelakovského sadech kompletně vyměnila tzv. pochozí vrstvy u cest a jejich povrch (nyní žulová dlažba). Dále provedla sadové úpravy a vybudovala nebo opravila zídky oddělující záhony od cest.

Sady tak například kromě nových stromů a keřů získaly i tři nové druhy trávníků: památkově chráněný pohledový trávník, dále pobytový trávník a nakonec i speciální trávník – „psí louku“. V okolí trávníků pak bylo umístěno zhruba pětatřicet „osvětových“ tabulek.