Praha 1 zavádí společně s policií nový postup, jak chránit občany před nočním hlukem z Airbnb bytů.  

Úřad městské části Praha 1 spolu s policií začíná testovat postup, jak dohnat provozovatele Airbnb k odpovědnosti za dodržování nočního klidu. Policisté budou nově předávat úřadu informace o porušování nočního klidu v bytech, které jsou provozovanami Airbnb. Na základě této informace a uložené pokuty může úřad udělit pokutu také provozovateli. Sankce pro podnikatele jsou značně vyšší, než pro fyzické osoby. 

Jedná se o postup vytvořený pracovní skupinou složenou ze zástupců Městské policie, Policie ČR a úřadu MČ Praha 1 pod vedením místostarosty Pavla Nazarského, do jehož gesce spadá řešení problémů spojených s krátkodobým ubytováním.

Jak celý postup funguje?

ZAVOLEJTE POLICII A PUSŤTE JI DO DOMU

POLICIE DÁ POKUTU HLUČÍCÍM UBYTOVANÝM

POKUTU S INFORMACÍ O PROVOZOVNĚ POŠLE POLICIE NA ÚŘAD

ÚŘAD POŠLE POKUTU PROVOZOVATELI
(4-10 tisíc, při opakovaném porušení až 15 000 Kč)

U NENAHLÁŠENÉ PROVOZOVNY ZAČNE VĚC ŘEŠIT ŽIVNOSTENSKÝ ODBOR 

A co si od tohoto nového postupu slibujeme? Hlavním důvodem je tlak na větší odpovědnost provozovatelů za své hosty. Obyvatelé, kteří jsou obtěžováni sousedstvím s Airbnb byty, kde hosté často hlučí dlouho do noci, musí jako první krok zavolat policisty, kteří na místě v případě spáchání přestupku udělí hostům pokutu. Kontaktováním policie se spustí proces, který má provozovatele motivovat k větší péči o dobré vztahy v sousedství. 


„Situace je pro mnoho našich občanů neúnosná. Hosté v krátkodobě pronajatých bytech se chovají často bezohledně ke svým sousedům a my máme povinnost naše občany chránit. Proto zavádíme tento postup na bázi spolupráce městské i státní policie a našeho úřadu,“ vysvětluje místostarosta Prahy 1 Pavel Nazarský, který má v gesci problematiku krátkodobých ubytovacích služeb. „Občané na volání policie často rezignují, nebo jim to zkrátka není příjemné. Součinnost nájemníků při nahlašování a prokazování porušování zákona je ale klíčová,“ dodává Nazarský.  


Byty, ve kterých je provozováno Airbnb, musí být podle zákona ohlášené a viditelně označené jako provozovny identifikačním číslem provozovatele. 

„Naši strážníci jsou připraveni spolupracovat s Prahou 1 na tomto postupu. V případě spáchaného přestupku rušení nočního klidu v bytě si strážník v terénu poznačí také údaje o provozovně, které spolu s pokutou odešle úřadu Prahy 1. O tom jsme strážníky poučili a bereme to nyní jako prioritu. Strážníky však  musí občan zavolat a vpustit do domu,“ vysvětluje ředitel Městské policie Prahy 1. 

Živnostenský odbor Prahy 1 na základě oznámení prověří, zda je provozovna řádně nahlášená, a Oddělení občansko správních agend neboli přestupkové oddělení pak pošle pokutu také provozovateli. Za rušení nočního klidu provozovnou může být udělena pokuta až 10 000 Kč, v případě opakování až 15 000 Kč. Pro větší průkaznost spáchání přestupku provozovnou radnice doporučuje, aby občané pořizovali videodokumentaci rušení nočního klidu (se záznamem zvuku), která pak může ve sporu sloužit jako důkaz. Jen letos v červnu policie udělila za rušení nočního klidu 1 095 pokut, v červenci to bylo 903, přitom v červnu 2018 to bylo jenom 218 pokut a 157 loni  v červenci.  SVJ se soudí již dva roky.
„Jsme nonstop šikanováni hlukem z vedlejšího pronajatého bytu,“ svěřuje se paní Jana Machálková ze Soukenické ulice. Již dva roky se SVJ, jehož je členkou, soudí se sousedem žijícím v zahraničí, který svůj byt pronajímá přes Airbnb. „Náš byt jsme koupili před 15 lety, máme na něj hypotéku a vychováváme v něm tři děti, několikaměsíční miminko a starší děti zde chodí do školky a školy. Ve vedlejším bytě jsou večírky dlouho do noci takřka každý den a má to vážné dopady na naši rodinu,“ stěžuje si paní Machálková. 


„Když jsem šla ubytované turisty o půlnoci požádat, aby se ztišili s otázkou, jestli ví, kolik je hodin, odpověděli mi: it’s party time. Mám to natočené,“ vypráví paní Machálková a dodává: „Nechceme se odsud odstěhovat, ale situace se za poslední tři roky opravdu zhoršila, proto jsme se rozhodli obrátit na soud. Nemůžeme spát, nemůžeme žít.“  

Radnice Prahy 1 je s postiženou rodinou v kontaktu a hledá cesty, jak jí i dalším občanům pomoci v soudním sporu.  Kromě nového represivního postupu pracuje Praha 1 také na možných řešeních problémů s odpadovým hospodářstvím. Cílem je zamezit tomu, aby stálí nájemníci domů dopláceli na svážené množství odpadu, který vyprodukují krátkodobě pronajímané byty.

Rušení nočního klidu pohledem Odboru občansko správních agend

Noční klid je zákonem definován jako čas od desáté večerní do šesté hodiny ranní. Rušení nočního klidu je přestupek, který může spáchat jak fyzická osoba, tak právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající. Další souvislosti, důležité například pro boj s rušením nočního klidu v pronajatých bytech, vysvětluje vedoucí Odboru občansko správních agend Prahy 1. 

Jaká je doba nočního klidu?

Dobou nočního klidu se rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny.

Je rušení nočního klidu přestupek?

Ano, rušení nočního klidu je přestupek podle zákona o některých přestupcích.

Kdo může spáchat přestupek rušení nočního klidu?

Přestupek rušení nočního klidu může spáchat fyzická i právnická osoba či fyzická osoba podnikající.

Jaký je možný trest za tento přestupek?

Za rušení nočního klidu lze v přestupkovém řízení uložit napomenutí nebo pokutu do výše deseti tisíc korun, při opakování dokonce do patnácti tisíc korun, bez ohledu na to, zda je pachatelem fyzická či právnická osoba.

Mohou rušení nočního klidu řešit na místě městští strážníci nebo příslušníci Policie ČR?

Samozřejmě. Pokud přivolaná hlídka zjistí rušení nočního klidu, může na místě udělit pachateli „příkazem na místě“ pokutu až do výše deset tisíc korun. Podmínkou ale je, že pachatel s uloženou pokutou a její výší souhlasí.

Co když pachatel nesouhlasí s uloženou pokutou?

Hlídka sepíše „Oznámení o přestupku“ a celou věc postoupí na Odbor občansko správních agend Prahy 1.

Jak přestupkové řízení probíhá?

Řízení probíhá v souladu se zákonem o odpovědnosti za přestupek a řízení o nich a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád. Je třeba vždy prokázat vinu obviněným z přestupku bez jakýchkoli pochybností. Obvinění mají právo odmítnout výpověď a nemusí se ani na předvolání k řízení dostavit, mají právo nahlížet do spisového materiálu, dělat si výpisky či kopie, být přítomni při výpovědích svědků, kterým mohou klást otázky, mohou navrhovat nové důkazy na svoji obhajobu. Je třeba upozornit, že obvinění mohou užívat v rámci práva na obhajobu všechny prostředky, které zákon nezakazuje, včetně obstrukčního zdržování řízení. Byť současná praxe a judikatura Nejvyššího správního soudu již dává správním orgánům určité možnosti, jak se s tím vypořádat, přesto to stále znamená prodloužení správního řízení v řádu týdnů či v některých případech i měsíců.  

Má svědek v přestupkovém řízení nějaký stupeň ochrany?

Nikoli, přestupkové řízení nezná pojem „ochrana svědků“. Obvinění z přestupku mají právo být přítomni u jejich výpovědi a klást jim otázky. Neochota svědčit bývá často významným důvodem k prodlužování řízení a posléze k jeho zastavení.

Pokud je za přestupek uložena pokuta, jak se určuje její výše?

V případě, že byl obviněný uznán vinným z přestupku a byla mu uložena jako správní trest pokuta, tak se při výměře pokuty přihlíží k povaze a závažnosti přestupku (např. způsob spáchání přestupku, míra zavinění, u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti) a rovněž polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Každý přestupek a výše pokuty se vždy posuzují individuálně.

Kolik řešil Odbor občansko správních agend přestupků za uplynulé dva roky a kolik z nich představovalo rušení nočního klidu?

V letech 2017–2018 obdržel odbor občansko správních agend přes dvanáct tisíc oznámení o přestupku. Z toho v roce 2017 řešil šedesát dva oznámení na rušení nočního klidu a v roce 2018 to bylo sedmasedmdesát oznámení.

Jednalo se vždy o rušení nočního klidu fyzickými osobami?

Nikoli, konkrétně v roce 2018 to bylo třicet šest oznámení o přestupku ze strany právnických osob či fyzických osob podnikajících – v drtivé většině se jednalo o hluk z provozoven.

Lze postihnout majitele za rušení nočního klidu v bytě, který slouží ke krátkodobému ubytování?

V současné době je to postup, který nebyl ještě nikde v České republice vyzkoušen. Pokud však vycházíme ze znění zákona o některých přestupcích, tak zahájení přestupkového řízení proti majiteli (pokud je právnická osoba či fyzická osoba podnikající) nic nebrání. V praxi však často nastává skutečnost, že majitel pronajme svůj byt jiné právnické osobě či fyzické osobě podnikající, která poté byt nabízí ke krátkodobému pronájmu. V tomto případě tedy bude přestupkové řízení vedeno proti této právnické osobě, nikoli proti majiteli.

V případě, že uznáte pronajímatele vinným z rušení nočního klidu, má právo se bránit?

Samozřejmě, každý obviněný, který byl uznán vinným z přestupkového jednání, se má právo proti rozhodnutí odvolat. Odvolání a celý průběh řízení poté bude posuzovat v odvolacím řízení Magistrát hlavního města.

Závěrem

Každé přestupkové řízení je individuální, neznamená to tedy, že v každém přestupkovém řízení je automaticky vysloven správní trest. Vždy záleží na okolnostech případu, provedeném dokazování, přitěžujících či polehčujících okolnostech.

text: Pavel Ručka, vedoucí Odboru občansko správních agend