Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání
Před 99 lety vzniklo samostatné Československo
28-10-2017

Před 99 lety vzniklo samostatné Československo

Česká republika si v sobotu připomněla devětadevadesáté výročí vzniku samostatné Československé republiky. Na vrchu Vítkově se v rámci oslav uskutečnil tradiční slavnostní ceremoniál za účasti politických představitelů, válečných veteránů, vojenských jednotek, skautů i členů České obce sokolské. Městskou část Praha 1 zastupoval její starosta Oldřich Lomecký.

„Bylo mi ctí zastupovat naši městskou část u památníku na Vítkově, který vznikl k poctě československých legionářů, kteří měli na vzniku samostatné republiky zásadní podíl. Ve společnosti vojenských veteránů jsem si opět uvědomil, jak je dobře, že jejich zásluhy po právu oceňujeme a připomínáme, a jak jsou jejich příběhy důležité pro nás všechny a zejména pak pro mladou generaci,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Ceremoniál na Vítkově zahájil nástup historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Po státní hymně položili političtí představitelé, veteráni, sokolové, skauti a zástupci dalších spolků věnce pod sochu Jana Žižky z Trocnova. Po minutě ticha bylo pietní shromáždění uzavřeno Večerkou a čestnou salvou.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 ho ke svým účelům a propagaci zneužíval komunistický režim, jenž v něm pohřbíval představitele Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. 

Po roce 1989 byli všichni pohřbení odvezeni a nyní je památník ve správě Národního muzea a nabízí expozici o významných momentech české a československé státnosti. Žižkova socha patří k největším jezdeckým pomníkům na světě. Socha je vysoká devět metrů a dlouhá 9,6 metru. Váží 16,5 tuny.

28. října 1918 byla na Václavském náměstí oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakouska-Uherska se začaly psát nové dějiny. Rakousko-uherský císař Karel I. sice ještě 16. října vydal manifest proklamující federalizaci monarchie, na záchranu habsburského mocnářství už ale bylo pozdě. 

Přitom ještě na počátku roku 1918 přednesl v Kongresu americký prezident Wilson čtrnáct bodů obsahujících zásady k ukončení první světové války a hovořil o autonomii, nikoliv o samostatnosti národů Rakouska-Uherska. Československým politikům na čele s T. G. Masarykem se však nakonec podařilo vyjednat u vítězných mocností Francie, Velké Británie a USA uznání samostatného státu.

Prozatímní exilová vláda, vedená Tomášem Garriguem Masarykem, ministrem zahraničí Edvardem Benešem a ministrem vojenství Milanem Rastislavem Štefánikem, krátce po svém ustavení publikovala v Paříži 18. října 1918 tzv. Washingtonskou deklaraci, která v podstatě znamenala vyhlášení samostatnosti. V textu adresovaném USA odmítla autonomii českého a slovenského národa ve federalizovaném Rakousku-Uhersku. 

Ústředním orgánem domácího odboje byl Národní výbor československý, jehož předsedou byl Karel Kramář, místopředsedou Antonín Švehla a jednatelem František Soukup. Vznikl 13. července 1918 v Obecním domě. Jeho úkoly byly příprava převzetí státní moci a vypracování zákonů nového státu. Jeho představitelé získali označení „muži 28. října“. V Obecním domě vyhlásili samostatnost a vydali první zákon o zřízení samostatného státu. Delegace vedená Karlem Kramářem se pak v Ženevě sešla s představiteli zahraničního odboje. 31. října se dohodli, že Československo bude republikou a prezidentem se stane Tomáš Garrigue Masaryk.





FOTO (C) Městská část Praha 1