Doprava, parkování a úklid Školství a spolky Kultura Sport Čistota a životní prostředí Bezpečnost a veřejný pořádek Sociální péče a zdravotnictví Byty, nebyty a privatizace Územní rozvoj a investice Obchod, služby a podnikání
Tradiční netradiční Uhelné jaro Brány jazyků
7-3-2017

Tradiční netradiční Uhelné jaro Brány jazyků

Tak už to je definitivní! Po třech úspěšných ročnících, kdy se snad ještě mohlo hovořit o experimentu, absolvovalo Uhelné jaro – koncert vážné hudby v podání žáků ZŠ Brána jazyků – už čtvrtý vydařený ročník. Tradičně v sále Pražské konzervatoře a tradičně s hlavní organizační a moderátorskou dvojicí dvou Romanů – Haase a Elnera. Od letoška tak už tedy určitě můžeme mluvit o tradici, a to velmi dobré tradici. 

„Uhelné jaro je příkladem toho, že když se spojí talent a pracovitost dětí s obětavostí a zapálením pedagogů, vzniknou věci, které potěší a na které se po zbytek života vzpomíná. A souhlasím s tím, že Uhelné jaro je dnes už tradiční akcí – a to opravdu velmi dobrou,“ prohlásil pochvalně starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který si koncert – tradičně – nenechal ujít.

Úterní večer v moderním sále Pražské konzervatoře Na Rejdišti měl spád, byl vtipný a hudebně skutečně vydařený. Organizátoři navíc nezapomněli ani na překvapení. Romanové Haas a Elner, kteří Uhelné jaro každoročně moderují, se tentokrát nechali na první půli vystřídat. A to nečekaně samotným ředitelem ZŠ Brána jazyků Petrem Tlustým. 

„Pánové za mnou přišli s diktafonem, textem a přáním, abych jim namluvil průvodní slovo. Koncert tak pro mě byl poněkud netradičním zážitkem. Seděl jsem v hledišti a poslouchal sám sebe, jak z reproduktoru promlouvám k posluchačům,“ popsal Petr Tlustý i s upřímným dovětkem: „Víte, mně se líbí spíš hudba ve stylu country, a tak mě asi nejvíc zaujala Lensa Tesfayeová hrající na saxofon.“ 

Zorganizovat Uhelné jaro určitě vůbec není jednoduché. Co je „motorem“ pro organizátory? „Poděkování za tvůrčí svobodu a podporu určitě patří panu řediteli Tlustému,“ odpověděl Roman Haas, který se každoročně ujímá dirigentské taktovky, i když sám sebe skromně označuje za „orchestrálního ukazatele“. Oba Romanové potvrdili, že je pro ně důležitý zájem žáků, kteří jsou v řadě případů špičkovými hudebníky. 

„Zájem dětí nás opravdu těší, a tak jim rádi umožňujeme, aby si zahrály ve velkém sále před početným publikem tvořeným hudbymilovnými rodiči, přáteli školy i spolužáky, z nichž někteří koncert navštíví jen ze zvědavosti, protože vážnou hudbu jinak neposlouchají. A když pak vyjádří neskrývané nadšení a uznání celé akci, přiznávám, že to je pedagogická radost,“ svěřil se Roman Haas, kterého podle jeho slov potěšilo, že na koncertu zazněl zpěv talentované Emmy Schmidtové, že houslistka Veronika Jugasová se oprávněně klaněla natřikrát a že violoncellistka z prvního stupně školy Seo Yeon Lim stoupá do hudebních výšin. „Uznání a pochvalu ale upřímně zaslouží všichni účinkující,“ potvrdili Roma Haas a Roman Elner. 

I letos nebyli posluchači ochuzeni o netradiční hudební nástroj a o nezvyklý žákovsko-učitelský výstup. „Mně nezbývá než děkovat,“ podotkl s úsměvem Roman Elner a dodal: „Každý rok se snažím oslovit žáka vynikajícího v nějaké pro mě neznámé disciplíně. Letos jsme tedy s Rosalii Tomkovou, která si vyzkoušela i roli učitelky a choreografky, secvičili stepařské vystoupení, a to za doprovodu čtyřruční klavírní hry v podání dcer paní Jany Raiterové, jinak členky naší školské rady. Sestry Ida i Ema jsou klavírními profesionálkami, Rosalie je zase tou stepařskou. A já jako správný amatér jsem byl prodchnut trémou.“

A netradiční hudební nástroj? Zatímco loni slyšeli návštěvníci těremin, letos pozvaný pan Jiří Šámal předvedl hang drum. 

Za Uhelným jarem a jeho organizací stojí velký kus práce velkého množství lidí. „Úžasně hráli nejen všichni členové orchestru ´Náhodná sešlost´. Mezi námi byli i možná méně viditelní, ale neméně důležití lidé jako učitelé Roman Hlávka pořizující záznam koncertu, Helena Kramešová v čele početného týmu žákyň-hostesek a fotografek nebo Eva Lukášová, autorka ladného oblečení stepařské dvojice i hlav masek zvířátek v orchestru,“ vyjmenovala zástupkyně ředitele Dagmar Sejkorová.

K ní se přidala už zmíněná Eva Lukášová: „A nesmíme zapomenout na kolegyni Naďu Krátkou, sbormistryni čtrnáctihlavého vokálního tělesa tvořeného prvostupňovými žákyněmi. Myslím ale, že jeden tým tu vlastně tvořili posluchači i účinkující a že hudební zážitky i zábavné momenty si v paměti odnášíme všichni.“ 

„A nezapomeňte poděkovat oběma školním rodičovským sdružením a vybraným rodičům za finanční podporu,“ připomněla ještě Helena Kramešová. Jak vidno, jde opravdu o tým…

A jeho součástí byl samozřejmě i školník a jinak oficiální řidič akce Jan Oswald, který měl na starost odvoz rekvizit a figuríny letošního zaječího maskota v lidské velikosti, společenském obleku a s houslemi pod paží, jimž byl doc. Hudbymil Zajíc.

Tak tolik čtvrtý ročník Uhelného jara. Teď pár měsíců oddychu a pak znovu do nacvičování: pátý ročník je tu za chvíli!





FOTO (C) Městská část Praha 1